Obrana a strategie

Článek se zabývá Novým strategickým konceptem přijatým 19. listopadu 2010 v Lisabonu a jeho implikacemi pro použití ozbrojených sil ČR a jejich schopností. V první části se pojednává o vývoji vedoucímu k Novému konceptu se zaměřením na léta 1999–2010. Poté je uvedena analýza hlavních bodů konceptu z hlediska politického i vojenského. Stručně jsou hodnoceny české strategické dokumenty, které bohužel nejsou všechny zcela aktuální. Na závěr jsme se pokusili určit hlavní oblasti, na něž by se měly české ozbrojené síly zaměřit při adaptaci na nové podmínky uvedené v Novém strategickém konceptu.

Autor článku seznamuje čtenáře se svým pohledem na stav operačního umění v podmínkách Ozbrojených sil České republiky (OS ČR). Tvrdí, že na rozdíl od jiných členských států Aliance, se komunitě vojenských „myslitelů“ u nás již dlouhou dobu nedaří koncepčně rozvíjet a diskutovat oblast operačního umění. Přestože existuje řada „taktických zkušeností“, existuje současně „operační nezkušenost“. Rozvoj operačního umění je tedy nezbytný, jestliže OS ČR mají naplňovat požadavek přispívatele globální bezpečnosti a taky možného „bezpečnostního vůdce“ v rámci regionu. S ohledem na rozvoj vhodného operačního umění pro podmínky 21. století, musí OS ČR projít řadou reforem. Podle autora, tyto reformy musí zahrnovat funkční přístup k rozvoji operačního umění, zdokonalení doktrín, rozvoj operačního plánování vzhledem ke komplexnímu přístupu k operacím a zavedení nutných změn do systému vzdělávání vojenských profesionálů.