Obrana a strategie

Článek pojednává o aktuálních změnách v rozmístění amerických ozbrojených sil ve světě. Nastiňuje důvody a příčiny změn rozmístění ozbrojených sil USA v zahraničí. Přehledně znázorňuje nejdůležitější opatření transformace sil umístěných mimo území USA.

Článek se zabývá dosavadními přístupy k pojmům bezpečnostní hrozba a riziko, přístupy v bezpečnostní strategii NATO a současnými přístupy v ČR. Rozebírá základní charakteristiky pojmů bezpečnostní hrozba a bezpečnostní riziko a na závěr uvádí některá doporučení.

Systémové zamyšlení nad otázkami předpokládaných změn vojenských činností ve vzdušném prostoru. Tento prostor bude stále více představovat vzdušně-kosmický prostor a jakékoliv použití vzdušných sil bude mít hlavní rámec společné operace. Východiskem jsou úvahy o ozbrojených konfliktech na něž navazují společné operace a Network Centric Warfare - ; NCW. Představa je doplněna o technologické a organizační aspekty činností ve vzdušném prostoru. Z toho jsou odvozeny otázky použití vzdušných sil ve společné operaci a budoucí problémy samotných vzdušných sil. Strategie vyúsťuje do závěru, že nesprávné použití vzdušných sil v budoucích společných operacích znamená katastrofu pro stát nebo koalici a rovněž prohru v boji o vládu v i ze vzdušně-kosmického prostoru.

Článek je zaměřen na přehled zpravodajského a bezpečnostního systému USA a popisuje opatření a praktická doporučení, která byla vyvozena z výsledků šetření Komise Kongresu USA vztahující se k selhání bezpečnostní komunity v případě útoku z 11. 9. 2001.

Článek stručně pojednává o členění a charakteristice nebojových operací a ukazuje na podíl AČR v nich. Zabývá se perspektivami činnosti AČR v těchto operacích s důrazem na přípravu osob.

Článek pojednává o specializaci ozbrojených sil obecně a specializaci v ozbrojených silách České republiky zvláště. Ukazuje, že problém specializace se týká zejména menších zemí, které se tak chtějí podílet na budování vojenských schopnosti Aliance a Evropské unie.

Článek pojednává o místě a úkolech speciálních sil moderních armád. Zaměřuje se na charakteristiku, hlavní úkoly a použití speciálních sil vybraných států srovnatelných s ČR. V závěru jsou uvedeny možné vývojové trendy speciálních sil.

Tento příspěvek je výsledkem stejnojmenné přednášky a následné diskuze účastníků, která se konala na Ústavu strategických studií 18. října 2004. Zaměstnání svým průběhem potvrdilo nutnost permanentního přizpůsobování plánovacích procesů podmínkám, ve kterých probíhají. Alianční plánování reaguje na změny a usiluje o vytváření takových výstupů, které povedou ke splnění základních cílů této mezinárodní vojensko-politické organizace v budoucnosti. Česká republika a její ozbrojené síly musí tyto změny v aliančním plánovacím procesu včas identi.kovat nebo se na nich přímo aktivně podílet a adekvátními opatřeními reagovat ve svých interních plánovacích postupech. Článek a výše zmíněná přednáška s diskusí jsou příspěvkem do procesu, který tyto změny a přístupy dokáže včas rozpoznávat a otevírat efektivní cesty pro následnou harmonizaci národního a aliančního plánování.

Příspěvek reaguje na diskusi o obranném plánování ČR, která následovala po přednesení hlavního příspěvku semináře věnovaného obrannému plánování pořádaného 18. října 2004 Ústavem strategických studií Univerzity obrany v Brně. Autor se v textu stručně vyjadřuje k problému "neochoty" některých členských států NATO podřídit se DCI, k problému využívání statistické informace v obranném plánování ČR a stavu statistiky v oblasti plánování .nančních zdrojů.

Risk-based decision-making in reducing security risks is based on practical approach, usually a combination of rational and cognitive theories. In risk-management analytic, cybernetic, cognitive paradigms can be applied. The article discusses the application of the analytic paradigm in risk-management in the field of defence and civil emergency planning.

Úvod do problematiky hodnocení strategických studií ve vztahu jejich vlivu na strategické myšlení. Problematika vychází z formulování subjektivních faktorů, sponzorů a tvůrců strategických studií. Diskutuje možnosti hodnocení strategických studií a strategického myšlení. Prokazuje výrazně subjektivní charakter strategického myšlení jako jedné z forem myšlení jednotlivce. Shrnuje limity a vlastnosti strategických studií. Poukazuje na možnost objektivizovaného hodnocení prostřednictvím systémových nástrojů pro analýzu systému řízení strategických studií.

Článek pojednává o zásadách a způsobu realizace efektivní akvizice která je, na základě vládou schváleného dokumentu Národní strategie vyzbrojování, jednou ze stěžejních oblastí realizace strategie vyzbrojování. Strategie vyzbrojování je realizována pro dosažení a rozvíjení operačních schopností ozbrojených sil ČR a její efektivnosti je dosahováno především optimalizací procesů a organizačních struktur rezortu a propojením jednotlivých systémů v oblasti pořizování vojenského materiálu.

Článek popisuje činnost, organizaci a účel Vojenského ústavu vědeckého v létech 1919—1939 a 1946—1947. Zabývá se problematikou strategie v činnosti jmenovaného ústavu.

Text podává informaci o přednáškovém cyklu NATO RTO (Research and Technology Organisation) SAS-051 Lecture Series 243 "NATO Code of Best Practice (COBP) for C2 Assessment". Cyklus byl připraven panelem SAS (Studies, Analysis and Simulation) a bude realizován v průběhu podzimu 2004 ve Velké Británii, Brně a Turecku.